Napíšete článek nebo natočíte video. Pečlivě formulujete své myšlenky, formátujete, krátíte a vylepšujete. Vyvěsíte ho na internet a těšíte se na souhlasné a podpůrné reakce. Jenže místo nich se objeví negativní komentář, nebo dokonce nastane to, pro co má angličtina zvukomalebný název shitstorm. Tak jsem zkusila sepsat, jak si v takové situaci uchovat nejen dobrou reputaci, ale hlavně duševní zdraví.
Předně – negativní komentáře byly a budou.
Jakmile začnete cokoli publikovat na internetu, téměř určitě se nějaký objeví. Dostat občas negativní komentář je vlastně dobré znamení. Ukazuje, že vaše myšlenky už překročily bezpečný rámec vašich podporujících příznivců. Je to jaksi průvodní jev slávy.
Když někoho inspirujete k pořádnému hejtu, znamená to, že jste našli odvahu vystoupit z šedi a dát najevo svůj názor, jakkoli kontroverzní. Minimálně je to zpráva o tom, že naše myšlenky jen neškodně nekloužou po povrchu.
Nečekejte od sebe, že vás přestanou zraňovat.
Nemyslete si, že někdy přijde den, kdy vás nic nevytočí a kdy na všechny internetové komentáře budete reagovat se stoickým klidem. Pokud máte vizi, na které vám záleží, nebo velkou myšlenku, kterou chcete uvést v život, jdete do toho nejen hlavou, ale i srdcem. Pak jste emocionální a zranitelní. A je to úplně v pořádku.
Máš nepřátele? To je dobře. Znamená to, že sis v životě za něčím stál. Winston Churchill
V komentářích velmi často hraje roli psychologický mechanismus, kterému se říká projekce. Sigmund Freud ho popsal jako obranný mechanismus ega, kdy jiným osobám připisujeme vlastní negativní charakteristiky. Řada lidí považuje anonymní prostředí internetu za bezpečné. Do komentářů tak napíšou věci, které by živým lidem do očí nikdy neřekli.
Jak na internetové podněty budete reagovat?
To závisí jednak na vaší zkušenosti, jednak na vaší povaze. Vliv na to bude mít i váš převažující živel.
Pokud je to oheň, velmi rychle se naštvete, ale vaše emoce zase stejně rychle odpadnou. Na sociálních sítích buď vůbec nejste, nebo je nepovažujete za natolik důležité, abyste si kvůli nim zvyšovali tlak. Kromě toho je vám od začátku jasné, která ze stran sporu je v právu.
Lidé s převahou vody snáší kritiku ze všech živlů nejhůře. Jsou velmi empatičtí a vciťují se do ostatních, takže nesouhlas jim ubližuje a všechny spory si mají tendenci brát osobně.
Dominantní země naopak věnuje kritikům jen malou pozornost. Reaguje rozvážně a trpělivě. A spoustu sporů si pro sebe uzavře s tím, že autor komentáře prostě nebyl při smyslech.
Pro vzduch jsou negativní komentáře vítanou příležitostí, jak trochu provětrat svůj ostrovtip. Ve sporu se zpravidla potřebuje projevit jako ten chytřejší. Když nezabere logika a vědecky podložené důkazy, ještě je po ruce ironie.
Kritici, hateři a trollové
Komentáře, které můžete vnímat jako negativní, se v principu dělí na tři druhy.
1. Konstruktivní kritika
Takový komentář je v podstatě požehnání. Znamená, že někomu záleží na tom, abyste svou práci nedělali blbě. Je konkrétní a míří k podstatě věci. Zpětná vazba je to sice nevyžádaná, ale nijak méně hodnotná. Někdy zamrzí, ale hlavně proto, že v jádru víte, že komentující má pravdu.
Za konstruktivní kritiku se sluší poděkovat a začít přemýšlet, jak můžete své články, příspěvky nebo videa příště vylepšit. K jednomu videu na YouTube mi někdo napsal, abych méně koukala do textu a více mluvila spatra. Motivovalo mě to dávat si na to pozor. Od té doby točím po menších úsecích a říkám věci víc tak, jak je cítím, než jak je mám napsané.
2. Opačný názor (hater)
Lidé jsou různí. Mají odlišné zkušenosti, zážitky i pohled na svět. I když si hýčkáme svou sociální bublinu, v reálném světě i na internetu se občas potkáme s někým, kdo má protichůdný názor. Nebo je zastáncem opačného filozofického směru.
Látkové pleny nebo papírové? Opustit EU nebo v ní zůstat? Západní medicína nebo východní? Zeman nebo Drahoš? Zbourat nebo opravit? Windows nebo Mac? Některé postoje jsou tak silné, že doslova dělí lidi na dva tábory. Vegetariána vaše sbírka vepřových receptů nejspíš nenadchne. Ke každé novotě si přisadí nejeden zastánce starých pořádků a jakmile se začnete bavit o esoterice, hned se objeví nějaký člen spolku Sysifos.
I protivný (od slova proti) komentář je příležitost. Ne se proměnit v kazatele a snažit se onu zbloudilou duši obrátit na víru pravou. Ale naučit se argumentovat. Srozumitelně formulovat své myšlenky, vyhledávat seriózní zdroje a oddělit člověka od problému.
3. Nesmysly a trolling
Troll je člověk, který nekomentuje, aby něco smysluplného dokázal nebo sdělil světu. Často vlastně nemá ani žádný konkrétní názor. Cílem jeho agresivních komentářů je ublížit, pohádat se, provokovat. Nebo na sebe upozornit.
Některé komentáře nedávají hlavu ani patu. Netýkají se podstaty věci. Komentují něco, čeho jste si možná ani nevšimli, protože to pro vás není důležité. Jako poznámka, že mám ve videu v záběru za sebou vypínač.
Ještě je jedna skupina komentářů, které bych taky nejspíš zařadila do této skupiny. Dal by se nazvat „Článek jsem nečetl/a, ale mám názor.“ Některým lidem stačí náhled na Facebooku, a už se pustí do zasvěceného rozboru. Uznávám, že jsem si to někdy způsobila sama bulvárním titulkem. Ale obecně se přiznám, že mi nad touhle praktikou dodnes zůstává rozum stát.
Reakce hodně záleží na tom, na jakém hřišti se s trollem střetnete. Pokud je to vaše vlastní webová stránka, blog nebo uzavřená skupina na Facebooku, v první řadě chraňte sami sebe. Mažte, blokujte a banujte. Vaše zahrádka – vaše pravidla.
Ve veřejném prostoru, jako je Facebook stránka, na ně dává smysl reagovat stručně a věcně a nezabředat do větších diskusí. Když trollové zjistí, že nemají odezvu, většina z nich přestane.
Jak přežít
Když i k vám dorazí nějaký negativní komentář, pokud možno odolejte pokušení reagovat hned. Párkrát se zhluboka nadechněte a vydechněte. Oběhněte blok nebo jděte pověsit prádlo. Vypovídejte se někomu, kdo vás vyslechne. A vzpomeňte si na tohle:
„Zpětnou vazbu přijímám a registruji jenom od lidí, kteří jsou také v aréně. Pokud občas sami utržíte ránu a také řešíte, jak zůstat otevření pro zpětnou vazbu, aniž byste se nechali zasypávat urážkami, budu s větší pravděpodobností věnovat pozornost tomu, co si myslíte o mé práci. Pokud naproti tomu nikomu nepomáháte, ničím nepřispíváte a nezápasíte se svými vlastními skřítky, vaše komentáře mě vůbec nezajímají.“ Brené Brown
Jak negativní komentáře zvládáte vy? Které strategie se vám osvědčily?
Podělte se (jak jinak) v komentářích. Pod tímhle článkem se na ně zvlášť těším.
Foto NordWood Themes, Unsplash
To jste pojmenovala naprosto přesně. Osobně bych si přála být víc země než voda a všechno si nebrat a neřešit v sobě každý negativní postoj druhé strany tak dlouho. Naštěstí se věnuji oboru, kde na negativní zpětnou vazbu téměř nenarážím, ale stačí mi, když přidám komentář k nějakému závažnému tématu třeba na FB – opravdu je skoro pravidlem, že se na mě nalepí nějaký ten troll, vytáhne si z mého komentáře jen to, co se mu hodí do krámu, ještě to překroutí a pustí se do mě. Jak píšete, nejlepší je takovou situaci nejdřív „rozdejchat“ a pak věcně okomentovat. Lajky, které za dobré argumenty dávají ostatní, jsou pak určitou kompenzací :-)
Co se ale mé práce týče, nedávno se mi dostalo věcné a dobře míněné kritiky od známé, která mi řekla, že bych neměla točit videa (protože mi šilhá nevidomé oko), nebo si alespoň vzít černé brýle, protože se prý jinak dočkám dost ošklivých reakcí, jakých se jí dostává kvůli její nadváze. V podstatě mi tím potvrdila to, co mě napadlo, když jsem se poprvé na tom videu viděla, takže jsem si řekla, že tuhle formu komunikace s veřejností asi opravdu více volit nebudu. V tomhle směru se postoje diváků docela bojím, protože vím, že lidi umějí být zlí.
Děkuju moc za sdílení! Za videa to opravdu člověk „schytá“ víc než za text. Přeju, ať se vám daří!
Dobry den, u me lide na blogu, ktery ted rozjidim i na FB komentuji velice malo, takze jsem rada za jakykoliv komentar i za ten sebeblbejsi zjistila jsem, ze se bud boji nebo je moje temata tolik nezajimaji anebo jim prijdu tak skvela, ze uz proste nema cenu to ani komentovat
Děkuji za komentář. Než se komentáře rozjedou, pokud nemáte nějaké super kontroverzní téma, chvíli trvá. Tak držím palce!
Přesně tak :-). Mám internetovou pracovní poradnu, kde dávám ZDARMA a ve svém volnu právní rady. Když jsem tam ještě v dávnověku měla telefon, někdo volal ve 4 ráno s tím, že na webu nemám pracovní dobu, tak co si dovoluju mu teď hned telefonicky nedopovědět (zřejmě nedočetl k místu, kde bylo napsáno, že telefonicky rady neposkytuji) a že se postará o to, abych už tuhle práci dělat nemohla :-D. Co na to říct jiného, než to, že ho moc prosím, aby to udělal co nejrychleji, protože mu za můj ušetřený čas poděkuje celá moje rodina? Jo, lidi jsou někdy fakt vtipní. Ale přiznávám, že po velkých ťafkách si nechávám foukat rány od rodiny, kamarádů a příznivců – a konečně díky těmto hejtrům poznávám, že v životě jde opravdu o to, mít tu rodinu a ty blízké – a nějaké články, práce… jéééééé :-)
Díky moc za komentář! Internetové poradny zdarma jsou kapitola sama pro sebe. Taky jsem jednu dělala a taky mi docela dlouho trvalo pochopit, jak malou hodnotu v tom klienti ve skutečnosti vidí. Někdy je funkce peněz doslova hodnototvorná :-)
Magdaleno, tohle je těžké. Jako právník neadvokát nesmím poskytovat právní rady za peníze (děkuji, ČAK). A já tu oblast mám hodně ráda, takže přínosy jsou jiné, než finanční. Ale naučilo mě to strašně moc. Ano, „jak malou hodnotu v tom klienti vidí“ – tesat do kamene :-)
To chápu. Já jsem psala skoro 2 roky poradnu psychologickou. Někteří položili otázku, ale pak si ani nepřečetli odpověď :-( Ale taky mě to dost naučilo. Takže držím palce!
Já Vám nevím, já se s tím stále peru. Řekla bych že čím jsem vyčerpanější, tím jsem citlivější a navíc jde li o kritiku lidí na způsob vykonávání mé dobrovolné činnosti, kterou vykonávám dobrovolně ve veškerém svém čase a za svoje vlastní příjmy, mne vždy hodně položí na zem. Každopádně jsem vždy neuvěřitelně vytočená a dost často pláču, ale naučila jsem se vydržet a počkat do druhého dne, pak teprve odpovídám. Pokud nějaká chytrá bestie nedá pokoj, pak ji blokuji a veškeré rádoby přechytrečelé komentáře mažu, ale psychicky mi to hodně ubližuje.
Dobrovolná činnost je v tomhle kapitola sama o sobě. Zkuste se podívat na tohle, jestli to třeba nebude k tématu: https://www.cevelova.cz/energeticke-ucetnictvi/
Musim rict, ze diskuze s lidmi komentujicimi pod nasimi strankami (a nejen tam) me naucily lepe argumentovat a dobre se rozyslet, jakym stylem odpovim. U tezsich temat si davam setsakra pozor, abych nespadla na uroven kritika/hulvata/hatera a musim rict, ze je pro me velmi uspokojive, kdyz se mi podari zustat nad veci. Dulezite je nenechat se vtahnout do emotivnich vylevu, to je cesta do pekel :-)
To máte pravdu. Moc děkuju za sdílení!
Řeším to nějak podobně. Držím se pravidla hlavně nezabredavat do delších diskuzí. To nikam nevede a ve výsledku jen uskodi. Pokud je negativní komentář u reklamy,tak ty bez milosti mazu-za negativní reklamu si neplatím.
Jsem ráda, že jste zmínila kritiku, aniž by si komentujici článek přečetl nebo video shlédl. Mam s tím nedávnou zkušenost. Oslovila jsem psychoterapeuta Milana Studnicku, zda by pro Ženy v byznysu byl ochoten přednášet na téma ženy vs. tlak na výkon. Milan nám vyšel vstric a přednášku nazval Ubližuje vrcholova manažerská pozice ženám? Okamžitě po zveřejnění se do mě hystericky pustily 2 diskutující, co si to vůbec muž dovoluje komentovat a co on o tom může vědět. Ukázalo se, že Milana Studnicku a jeho práci nezná ani jedna z nich a dokonce si ani neprecetly podrobnosti k akci. Prý nebudou, protože název samotný je bullshit a samotná přednáška určitě bude taky. Takové jednání bych asi pochopila u někoho kdo nedokončil ani ZŠ, tyto obě dámy se honosily mamazerskymi zkušenostmi a řízením vlastního podnikání. Rozum mi to nebere. Tak jsem vzala jako prostý fakt, že i tací lidé jsou mezi námi.
No a tímto bych Vas na tuto přednášku ráda pozvala. Je zdarma a koná se 13.6.od 17hod v budově Microsoftu,který nám prostory poskytl.
To máte pravdu, děkuji za komentář i za pozvání na přednášku.
Bojím se, že tyhle věci se vzděláním nesouvisí. Ale taky bych jim ráda přišla na kloub ;-)
Skvělý článek! Mimochodem, jako vždy. Děkuji
Děkuju, to mě těší!
Krásně napsané. Dalo by se o tom asi mluvit dlouho, ale naprosto stačí jen SOUHLAS. Také to občas prožívám a dávám vám za pravdu. Dobrá práce :-)
Děkuju moc za komentář!
JJ, Také jsem si tím prošla a procházím stále, protože natáčím videa. Mluvím hodně spontánně, méně připraveně, tak moje videa vyvolávají kladné reakce a potom i hodně nenávistné od hejtrů, kteří posuzují, co mám na sobě apod.. Konstruktivní kritika snad ani ne. Učím se nebrát si to osobně a vždy když přijde takovýto nenávistný komentář, tak jdu ven na vzduch, popřemýšlím o tom, co jsem videem chtěla sdělit a jestli z toho mám já dobrý pocit, co jsem zde předala, tak ten komentář vůbec neřeším. Důležitý je zůstat sami sobě klidní a spokojení s naší prací ;)
Videa jsou ještě nevděčnější než články :-) Vidím to stejně, moc děkuju za doplnění.